Lufťáci a maloměšťáci: Jejich nebo náš boj?

Nedávno jsme se shodli na tom, že maloměšťák nespadá do skupiny intelektuální nadsázky a fikce. Je na místě se na tento fenomén zaměřit podrobněji a prozkoumat některé z jeho charakteristických vlastností. Netřeba dodávat, že oko jediného sociálně a realisticky laděného literáta nezůstane suché.

Předně je třeba říct, že se maloměšťák ve zvýšené míře vyskytuje zejména v sídle zvaném městys. Příslušnost k takové obci je pro zkoumaného tvora stejně tak příčinou jako důvodem. Na jedné straně se jí vymezuje vůči obyčejné vesnici, na straně druhé uznává, že je obyčejným člověkem, který se živí obyčejnou prací. Proto na něj lufťáci (tak maloměšťák říká každému, ke komu pociťuje sedláckou nenávist) musí brát ohled a chápat jeho postavení.

dsb1

Díky takto nastavenému systému vnějších vztahů nemusí brát maloměšťák ohledy na nic a chápat jen to, co je pro jeho potřebu výhodné. Oblíbenou taktikou sebeprosazení je akcentování toho, jak nedostatečné je chápání jeho komplikovaného postavení ve světě. Zde je na místě například zdůraznění toho, že maloměšťák bývá obětním beránkem, na kterého se všechno svádí a ze kterého se systematicky vytváří univerzální viník.

Jakmile maloměšťák vytvoří dostatečný pocit viny, zahajuje fázi sebeprosazení. Ta spočívá obvykle ve zdůrazňování silných rodinných vazeb a jejich aspektů; zejména se jedná o jakoby mimoděčné zdůraznění jejich hloubky slovy jako “myšpule,” myšák” a “mončičák.” Dalším podstatným prostředkem sebeprosazení je nenápadně okaté (nebo okatě nenápadné?) připomínání skutečnosti, že lufťáka nelze zapojit do té obyčejné práce, bez které by přece obyčejný život, založený na zdánlivě malých věcech snad ani nebyl možný.

Tento přístup je efektní a efektivní. Patří k němu taktiky jako jednou nepřijatou nabídku předložit znovu ultimativně jako vlastní atd., které v lufťáckém intelektuálovi časem vyvolají nevyzpytatelnou reakci. Na tu se maloměšťák těší se stejným druhem atavismu jako lufťák na reakce maloměšťáka. A tomu se říká pěkně uzavřený kroužek. Téměř až rodinný – zde berme v potaz skutečnost, že se slova jako rodina často používají, aniž by kdo věděl, co znamenají, ale záleží na tom snad?

Advertisements

Leave a Reply

Fill in your details below or click an icon to log in:

WordPress.com Logo

You are commenting using your WordPress.com account. Log Out / Change )

Twitter picture

You are commenting using your Twitter account. Log Out / Change )

Facebook photo

You are commenting using your Facebook account. Log Out / Change )

Google+ photo

You are commenting using your Google+ account. Log Out / Change )

Connecting to %s