Diktátoři: Můžeme si z nich utahovat stejně jako z tchyní?

Smí si umělec vypůjčit Adolfa Hitlera a udělat z něj pro účely svého díla komickou figuru? Je povoleno utahovat si z diktátorů nebo se o temných kapitolách dějin lidstva smí mluvit jen s výrazem smrtelné vážnosti a nekonečného patosu? A nelze zlo nejlépe odhalit a vyvarovat se ho tím, že ho zesměšníme?

Timur Vermes ve svém románu povolal Adolfa Hitlera ze záhrobí a nechává ho bloudit nekonečnem ponižujících, sarkastických, trapných a zesměšňujících epizod dnešním světem. S nadsázkou řečeno se díky Vermesovi Hitler znovu stává tím, kým byl: Ádou Schickelgruberem. Možná tento přístup nacistickému diktátorovi a celé jeho myšlence ubírá na přitažlivosti daleko víc než nelítostná klatba a její zbyteční mučedníci.

hitler

O tom, jak se prakticky vyrovnávat s minulostí by mohla vyprávět rodná města obou diktátorů, kteří za sebou nechali desetimiliony mrtvých. Na jedné straně poněkud zdevastovaně působící Gori, kde stála kolébka Josifa Džugašviliho, na druhé straně úhledné a malebné Braunau, na jehož hřbitově leží jeden Hitler vedle druhého.

A co teprve Bayreuth, město spjaté s Richardem Wagnerem. Nestálo by za to vzít v potaz nestravitelnost Mistrova díla a neobviňovat jej z ničeho jiného než z nekončících útoků na sluch hudebních nadšenců, kteří se v něm snaží to něco objevit?

Mimochodem: tohle jste věděli?

mother-inlaw-woman-hitler-funny-anagrams

Advertisements

Leave a Reply

Fill in your details below or click an icon to log in:

WordPress.com Logo

You are commenting using your WordPress.com account. Log Out / Change )

Twitter picture

You are commenting using your Twitter account. Log Out / Change )

Facebook photo

You are commenting using your Facebook account. Log Out / Change )

Google+ photo

You are commenting using your Google+ account. Log Out / Change )

Connecting to %s