Proč vás VLT nakonec vždycky oškube

Hazardní hráči si myslí, že čím častěji budou hrát, tím spíš nakonec vyhrají. Mýlí se. Čím víc peněz hodí do výherního automatu, tím víc jich prohrají. Tvrdí to matematika a to je velmi přesná vědní disciplína.

Automatům se zhusta říká výherní. Daleko pravdivější přízvisko jim ale už na sklonku devatenáctého století dali Američané, kteří se s nimi stále častěji potkávali v pověstných dragstórech. Jednoruký bandita. Jednoruký kvůli páce, jejímž zatažením se stroj uváděl v činnost, bandita kvůli tomu, že svého zákazníka dokázal obrat o všechno. První provozovatelé svoje automaty, zvané v anglicky mluvících zemích slots tak, aby byla pravděpodobnost výhry co nejmenší, pokud možno zcela mizivá. Postupem času zákonodárci přispěli k úpravě tohoto stavu. To neznamená, že by jednorucí bandité začali krást méně. Kradou dál, jen pomaleji.

Od páky k onlinu

Starý dobrý jednoruký bandita stojící v rohu holičského krámku kdesi na americkém Středozápadě a nabízející jako výhru krabičku cigaret, dnes téměř nepotkáte. Výjimky se ale najdou. Není to tak dlouho, co společnost KAJOT do jednoho obchodního centra nainstalovala automat, který v případě výhry místo peněz vydával poukazy na sladkosti. Cílovou skupinu tvořily děti, které mohly hrát až do výše tisíce korun. Případ vzbudil značnou pozornost a provozovatel musel dětskou hernu uzavřít.

Dnes se setkáváme především s digitálními automaty, přičemž nejmodernějším přírůstkem do jejich rodiny jsou video – loterijní terminály neboli VLT. Ty jsou zařazeny do širší sítě a napojeny na online centrální systém. Točící se kolečka (reels) s obrázky ovoce a číslicemi jsou pouhá fasáda. Všechno podstatné se odehrává v řídícím počítači, který podléhá přísné kontrole. Mozkem automatu je generátor náhodných čísel. Například 32bitový generátor vybírá z čísel mezi nulou a 4 294 967 396. Čísla srovnává s paměťovým zařízením v automatu, před kterým sedí napjatý hráč a vypíše výsledek pro válce. Ty se až není začínají točit. Pomáhat jim očima nebo se je snažit pohnout silou vůle tedy nemá žádný smysl. Hráč činnost automatu nemůže nijak ovlivnit. Krmí automat penězi a čeká na odpověď. Milionová výhra je možná. Z hlediska pravděpodobnosti se s ní ale nevyplatí příliš počítat.

První automaty mívaly nejčastěji tři válce s deseti symboly na každém z nich. Bylo tedy možné vytvořit 10x10x10 kombinací, celkem tisíc. Dnešní přístroje pracují obvykle s pěti válci a počet možných kombinací se odpovídajícím způsobem zvyšuje na sto tisíc. Nižší počet kombinací znamená nižší maximální možnou výhru, která se navíc bude objevovat relativně často. Naopak vysoký počet kombinací hráče nutí déle čekat na případnou nejvyšší výhru, ta se ale může pohybovat až v řádech milionů.

Trocha matematiky

Automaty zajišťují kasinu nebo herně obecně deseti až dvacetiprocentní zisk. To je ve srovnání například s ruletou relativně málo. Pro hráče je ale prakticky nezjistitelné, který automat právě „dává.“ Říká se, že naděje na výhru je vyšší u automatů umístěných poblíž vchodu do herny, protože jejich úkolem je hráče nalákat a patřičně navnadit. Mýtem ale je rozšířený názor, že automaty vyplácejí výhry v určitých časových intervalech. Ve skutečnosti je automat nastavený pouze na určitý výherní poměr, obvykle 80 až 90 procent. Kdy a jak výhru vydá je stroji lhostejné.

Představme si automat se třemi válci po deseti symbolech. Počet náhodných výsledků je tedy rovný tisíc. Pokud je automat nastavený na generování desetiprocentního zisku, je mu jedno kdy a jak vyplatí průměrně devět set mincí z tisíce. Hráč může teoreticky získat na první pokus milion – anebo na milion pokusů všechno ztratit, čím déle ale bude hrát, tím pravděpodobnější je, že vyhraje. Pokud mu do té doby ovšem nedojdou peníze, což je daleko pravděpodobnější. Na jednu výhru z deseti totiž připadá osm až devět proher. Rozhoduje už zmíněný generátor náhodných čísel. Hráči sami tvrdí, že pokud automat „nedá“ ani po desátém pokusu, je na čase přesunout se k jinému.

Jedná se o takzvaný koncept očekávané hodnoty. Ta může nabývat kladných i záporných hodnot. Racionálně jednající člověk bude přijímat taková rozhodnutí, kde je očekávaným výsledkem zisk a bude se vyhýbat rozhodnutím, která vedou ke ztrátě. Jak ale ještě uvidíme, racionální jednání není u hráčů ani zdaleka samozřejmé.

Že automaty svým provozovatelům přinášejí nižší zisk než třeba ruleta neznamená, že by na nich nevydělávali. Můžeme si to ukázat na jednoduchém příkladu. Představme si běžný automat, který „pracuje“ třicet dní za měsíc osm hodin denně. Ten při hře za dvě koruny za jedno protočení válců v intervalu 5 sekund uhraje 24 korun za minutu, 11 520 korun za den a 345 600 korun za měsíc. Pokud je automat nastaven na obvyklých 10 až 20 procent zisku, vydělá svému majiteli 34 560 až 69 120 korun měsíčně.

V souhrnu se hraje o obrovské částky. Například v Praze 7 je v současnosti 34 heren. Kdyby se v každé nacházelo pět automatů pracujících osm hodin denně, vydělávaly by svým majitelům při desetiprocentním zisku skoro šest milionů korun měsíčně. A právě o tolik by hráči měsíčně přicházeli. Ve skutečnosti je tato částka vyšší, protože herny „jedou“ nonstop.

Zdá se ale, že zlaté časy „véeltéček“ v Česku končí. Náměstek ministra financí Ondřej Závodský už oznámil, že vznikne legislativa, která zabrání tomu, aby bylo za jediný večer možné s vidinou výhry přijít o statisícové částky. Od časů kdy jednorucí bandité své zákazníky okrádali o nikláky za krabičku cigaret urazily herní automaty pozoruhodný kus cesty.

BOX

Problémoví hráči

Ačkoliv pravděpodobnost výhry není valná, hráči ji nepřestávají pokoušet. U určitého procenta návštěvníků heren vášeň pro hru přerůstá v patologické chování, které se označuje jako závislost na hazardu. Závislý hráč není schopen racionálního jednání a představa výhry ho zbavuje jakýchkoliv zábran. Podle vládního protidrogového koordinátora Jindřicha Vobořila je v Česku problémovým hraním ohroženo 350 tisíc lidí, část z nich v sociálně vyloučených oblastech.

Problémoví hráči se kvůli své nezvladatelné vášni rychle dostávají do dluhové spirály a stahují s sebou i své blízké. Z neřešitelné situace patologičtí hráči často unikají konzumací alkoholu nebo drog, sebevraždy zadlužených hráčů, kterým se rozpadly rodiny nejsou výjimečným jevem.

Kriminalita problémových hráčů komplikuje také život obyvatel v okolí heren. Proto v posledních měsících vzrůstá počet místních referend, ve kterých se občané mohou vyslovit pro nebo proti zákaz hazardu ve své obci.

Advertisements

Leave a Reply

Fill in your details below or click an icon to log in:

WordPress.com Logo

You are commenting using your WordPress.com account. Log Out / Change )

Twitter picture

You are commenting using your Twitter account. Log Out / Change )

Facebook photo

You are commenting using your Facebook account. Log Out / Change )

Google+ photo

You are commenting using your Google+ account. Log Out / Change )

Connecting to %s