Mary Celeste: Zrod Bermudského trojúhelníku z pera pana Doyla

„Kormidelník je opilý nebo spí,“ řekl kapitán lodi Dei Gratia, když odtrhl oči od dalekohledu. Mýlil se. Brigantinu Mary Celeste neřídil vůbec nikdo. Její posádka, první oběť údajného Bermudského trojúhelníku, zmizela.

Bylo 5. prosince 1872 a nákladní plachetnice Dei Gratia plula 600 námořních mil západně od portugalského pobřeží, když pozorná hlídka oznámila v dohledu neznámé plavidlo. Záhy se ukázalo, že s neznámou lodí je něco v nepořádku. Mírně se nakláněla, plachty nepořádně plandaly na stěžních, loď plula nepravidelným klikatým kurzem. Na volání z Dei Gratia nikdo neodpovídal. Kapitán Dei Gratia David Morehouse nařídil přiblížení.
„Probůh, vždyť to je Mary Celeste,“ vykřikl nevěřícně, když se jeho loď dostala tak blízko k nikým neovládané plachetnici, že si ji šlo prohlédnout bez dalekohledu.
Kapitán Morehouse měl důvod ke starostem. Dobře znal nejen Mary Celeste, ale také jejího velitele a spolumajitele Benjamina Briggse. Byli dobří přátelé a večer předtím než se obě lodě vydaly na cestu přes Atlantik spolu večeřeli. To bylo na začátku listopadu. Podle všech předpokladů měla Mary Celeste teď už plout Středozemním mořem, namísto toho se opuštěná kymácela na vlnách středního Atlantiku. Morehouse vyslal na palubu opuštěné brigy svého prvního důstojníka. Jeho hlášení potvrdilo kapitánovy nejčernější obavy. Mary Celeste byla liduprázdná, ale plavbyschopná. Morehouse s povzdechem na její palubu vyslal náhradní posádku a obě lodě zamířily k Gibraltaru.

Nešťastná loď
Mary Celeste postavili roku 1861, původně se jmenovala Amazon. Byla to hezká třicet metrů dlouhá loď se třemi stěžni, dobrými plavebními vlastnostmi a hrubou prostorností 282 GRT. Ta dostačovala k tomu, aby loď mohla se ziskem přepravovat zboží z Nového Skotska do Evropy. Přesto jako by se nad lodí vznášela nějaká zlá kletba. První kapitán zemřel devět dní po začátku panenské plavby, při druhé plavbě se loď srazila s rybářským člunem a musela se vrátit do přístavu, kde ji poškodil požár. Jen co konečně doplula do evropských vod, srazila se v kanálu La Manche s parníkem a nakonec ztroskotala u kanadského pobřeží. Tou dobou už brigantina měla pověst smolné lodi a majitelé se ji rozhodli prodat. Nový majitel Amazon přejmenoval na Mary Celeste. Jak se mělo ukázat, smůla se lodi držela dál.
Na svou tajemstvím zahalenou plavbu se Mary Celeste vydala s nákladem sedmnácti set soudků s technickým lihem, který měla dopravit do Janova. Kromě kapitána Briggse, jeho ženy a malé dcery bylo na palubě sedm námořníků – jednoho Dána, dvou Angličanů a čtyř Němců. Všichni měli vynikající služební záznamy. Ti všichni zmizeli i s jediným záchranným člunem. Z lodi kromě posádky zmizel také sextant a chronometr, chyběl i lodní deník. Hodiny se zastavily, kompas byl rozbitý. V podpalubí se líně převalovala trocha mořské vody, která do něj vnikla otevřeným nákladovým průlezem. K pažení byl pevně přivázaný provaz, jehož roztřepený konec mizel za zádí lodi v moři. Devět soudků s lihem mělo uražená víka, jinak byl náklad neporušený. Potápěč, kterého vyšetřovací komise v Gibraltaru poslala prozkoumat trup lodi, nenašel žádné vážné poškození.
Britská komise předem vyloučila možnost přepadení Mary Celeste piráty. Opuštěná loď se kolébala na vlnách s plnou lodní pokladnou i nákladem, osobní věci posádky byly na svých místech. Když se tmavé skvrny na šavli kapitána Briggse ukázaly být namísto krve obyčejnou rzí, padla i verze o vzpouře. Chvíli se mluvilo o tom, že posádku Mary Celeste nechal naházet přes palubu kapitán Dei Gratia Morehouse, aby si pomohl k odměně za záchranu lodi a jejího nákladu. I tato teorie rychle padla a nadělala jen mnoho zlé krve. Komise nakonec konstatovala, že „osud posádky brigantiny Mary Celeste je neznámý.“
V následujících třinácti letech Mary Celeste sedmnáctkrát změnila majitele, několikrát ztroskotala nebo se srazila s jinými loděmi, přičemž mimo jiné zahysnul jeden z mnoha jejích kapitánů. Poslední majitel Mary Celeste při pokusu o pojišťovací podvod naložil bezcenným kočičím žrádlem a potopil u Haiti. Vrak nešťastné lodi tam leží dodnes a nedávno se jeho polohu podařilo na základě dendrochronologie pozitivně určit.
Tím by celý příběh mohl končit, ale nekončí. A může za to duchovní otec Sherlocka Holmese Arthur Conan Doyle.

Druhý život
Tehdy ještě neznámý autor si v novinách přečetl zprávu o tajemném zmizení posádky Mary Celeste. Ta ho inspirovala k napsání tajemné a hrůzyplné povídky Svědectví Habakuka Jebsona, ve které vystupuje mimo jiné hrůzyplný talisman v podobě uříznutého lidského ucha a harmonium coby smrtící nástroj. Doylovo dílko znělo natolik autenticky, že ho velké množství lidí začalo nejen brát vážně, ale přimělo je i k dalšímu rozvíjení tajuplných událostí. Okolo příběhu Mary Celeste se vytvořila legenda, kterou je s odstupem půl druhého století dost obtížné odlišit od skutečnosti. K mytologii jednoznačně patří historky o tom, že v jídelně opuštěné Mary Celeste na stole stál ještě kouřící oběd nebo že jediným živým tvorem na palubě byla černá kočka s hrůzou zježenými chlupy. Tak či tak byla Mary Celeste první obětí údajného jevu nebo souhrnu jevů, označovaného jako Bermudský trojúhelník. V něm mají působit síly, které mají na svědomí nevysvětlitelné (nebo spíš zatím nevysvětlené) zmizení mnoha lodí i letadel. Výron metanu z ložiska pod mořským dnem, vzdušný vír nebo rovnou jakási hvězdná brána přenášející stroje i lidi mimo nám známý prostor a čas, to všechno už různí autoři činili zodpovědným za zmizení Benjamina Briggse, jeho rodiny a mužů, kterým velel. Mary Celeste nedává lidem spát. Není to tak dlouho, co se zatím poslední „zaručeně pravdivou“ teorií přišel kapitán námořní plavby David Williams. Podle jeho soudu došlo v blízkosti Mary Celeste k podmořské erupci způsobené posunem zemských desek. To je sice možné, stále to ale nevysvětluje proč posádka lodi zmizela.
Nezbývá než se smířit s tím, že se už nikdy nedozvíme co se někdy na konci listopadu nebo začátku prosince roku 1872 ve vodách okolo Azorských ostrovů přesně stalo. Došlo k něčemu co kapitána Briggse přimělo uvěřit, že pro jeho posádku, rodinu a pro něj samotného bude v danou chvíli bezpečnější člun než paluba Mary Celeste. Snad se podpalubí lodi naplnilo lihovými výpary a hrozil výbuch. Briggs nařídil otevřít palubní otvory a posádka nastoupila do člunu. Přivázali ho k zádi Mary Celeste a čekali. Náhle se do plachet brigantiny opřel vítr a Mary Celeste se dala po pohybu. Člun poletoval po vlnách, hrozilo, že se převrátí. Někdo ve zmatku přeřezal silné lano. Mary Celeste se vzdalovala. Deset lidí ve člunu osamělo na pusté hladině. Tak je také našla smrt.

Psáno pro Lidové noviny

Advertisements

Leave a Reply

Fill in your details below or click an icon to log in:

WordPress.com Logo

You are commenting using your WordPress.com account. Log Out / Change )

Twitter picture

You are commenting using your Twitter account. Log Out / Change )

Facebook photo

You are commenting using your Facebook account. Log Out / Change )

Google+ photo

You are commenting using your Google+ account. Log Out / Change )

Connecting to %s