Jste nedovzdělaný běloch s mizerně placenou prací? Umřete dřív než boháč s červeným diplomem a co se vašeho života týče, ten taky za mnoho stát nebude. Život chudých nevzdělaných lidí se už víc než dvacet let zkracuje, zatímco majetná inteligence prochází procesem, který by se dal označit například jako metuzalémizace.
Čas od času mě pojme vtíravý dojem, že není vůbec špatné, když výzkumná činnost na univerzitách píská kudlu. Bohaté vysoké školy zejména v anglosaském světě se totiž se systematickým sadismem dopouštějí výzkumů, bez jejichž výsledků bych se snad radši obešel. Moc pěkným příkladem budiž kvarteto studií, které se vší akademickou autoritou dokazují, že u koho si vzdělání podává ruku s plnou peněženkou, má naději na delší život než předešlá generace. A protože každé zlepšení musí někdo odskákat, i metuzalémizace má svoje otloukánky na kratší straně provazu.
Dětem se zle povede
Vcelku není sporu o tom, nakolik se původní dělnické politické hnutí, především sociální demokracie ve své původní podobě, v posledních sto letech zasloužilo o zlepšení životních podmínek pracujících. Sto let se ruku v ruce s ním prodlužovala i průměrná délka života. V bezesporu nejrozvinutější demokracii se svobodným trhem, tedy v USA, se kolo dějin začalo otáčet nazpátek. Ještě o generaci nebo dvě zpátky se lidé rodili s nadějí, že budou žít déle a budou se mít lépe než jejich rodiče. Teď už ne.
„Mezi lety 1990 a 2008 se průměrný dožitý věk ve skupině bílého obyvatelstva, které dosáhlo na středoškolské a nižší vzdělání, snížil o čtyři roky,“ uvedl v časopisu Health Affairs profesor S. Jay Olshansky, který vedl dlouhodobou demografickou studii illinoiské univerzity v Chicagu.
Důvody, proč méně vzdělaní a tím také méně vydělávající bílí Američané umírají stále dřív, jsou přitom těžko definovatelné a sám Olshansky uznává, že je není s to vědecky vymezit. Kruciální úlohu ale nejspíš hraje
- vysoká míra zneužívání drog na předpis mezi málo vzdělanou mládeží
- vyšší procento kuřaček mezi bílými ženami s nízkými příjmy
- obezita vyšší i v rámci amerického sklonu k nadměrným velikostem
- zdravotní pojištění nedosažitelné kvůli malým výdělkům z důvodu nedostatečného vzdělání
Velký problém bílého muže
Neustálé zdůrazňování toho, že metuzalémizace se všemi neznámými veličinami, problematickým dopadem i nezbadatelným pozadím se týká bílé populace není projevem nákazy autora virem politické korektnosti. Ze zkoumání Olshanského týmu totiž vyplývá, že afroamerická část obyvatelstva Spojených států umírá obecně mladší než bílá, zatímco Hispánci se naopak průřezově dožívají věku vyššího.
Dvě třetiny z 63 procent, která v obyvatelstvu USA představují běloši, ale čelí nejhoršímu propadu dožitého věku od katastrofy, která postihla následnické státy po rozpadu Sovětského svazu.
„Návrat k parametrům mortality, které jsme považovali za historická data, nás hluboce znepokojuje a po pravdě řečeno nás děsí,“ uvedl John G. Haaga z National Institute of Aging.
Ještě v roce 1985 se americké ženy dožívaly čtrnáctého nejvyššího věku na světě. O čtvrt století později se ocitly o sedmadvacet příček níž. Jak se v roce 2010 v souvislosti s dosaženým vzděláním a tomu odpovídající mírou bohatství / chudoby lišil průměrně dožitý věk bílých Američanů ukazuje následující tabulka.
| Pohlaví | Vzdělání | Průměrný dožitý věk |
| Muž | S maturitou a nižší | 67,5 |
| S maturitou a vyšší | 80,4 | |
| Žena | S maturitou a nižší | 73,5 |
| S maturitou a vyšší | 83,9 |
Chceš umřít? Buď single!
„Chudobnost našich dosavadních zjištění o důvodech stále časnějších smrtí ve sledované skupině vážná,“ konstatoval David Cutler z Harvardovy univerzity.
Jedním z toho mála neoddiskutovatelného je ale především u žen příklon k single životu. Ženy, které přivádějí děti na svět mimo manželství musí věnovat daleko víc energie na to, aby si zachovaly určitý životní standard. A představa o tom, jaký by tento životní standard měl být, jsou stále velkorysejší a nesou s sebou zvyšující se finanční nároky. Koneckonců je stanovují singlové z marketingových agentur. Většinou bezdětní, nutno poznamenat.
Neměli bychom propadnout představě, že to, co je za mořem, se nás netýká. Počet dětí narozených mimo manželství se u nás totiž od roku 2001 více než zdvojnásobil na současných pětačtyřicet tisíc. Viděno bez růžových brýlí: utěšeně si zaděláváme na to, aby až i k nám dorazí přes moře metuzalémizace, najde tu půdu připravenou.
Že situace má řešení, by nás mohlo potěšit, kdyby profesor Olshovsky nepředestřel následující: „Dobrá zpráva je, že počet lidí, ohrožených snižující se délkou života, se stále zmenšuje. Špatná zpráva je, že za to může to, jak rychle umírají.“
SLOVOSLED 